Prager Burg

Us der alemannische Wikipedia, der freie Dialäkt-Enzyklopedy
Zur Navigation springen Zur Suche springen
p3
Prager Burg
D Prager Burg vo Südweste

D Prager Burg vo Südweste

Alternativnäme: Pražský hrad
Entstehigsziit: 9. Jahrhundert
Burgetyp: Höheburg
Erhaltigszuestand: guet erhalte
Ständischi Stellig: Herrschaftsburg
Ort: Prag
Geografischi Lag 50° 5′ 26″ N, 14° 23′ 59,1″ O50.0905514.39975Koordinaten: 50° 5′ 26″ N, 14° 23′ 59,1″ O
Prager Burg (Tschechien)
Prager Burg
Prager Burg und Karlsbrücke i de Nacht
Prager Burg vom Hradschiner Platz mit Blick uf de Ehrehof

D Prager Burg (tschechisch: Pražský hrad) bildet s gröscht gschlosse Burgareal vo de Wält und lit uf em Berg Hradschin i de tschechische Hauptstadt Prag. Si isch im 9. Jahrhundert gründet worde und hät sither ihr Uskseh starch veränderet: Generatione vo Baumeischter vo verschidene Baustil sind dra beteiligt ksi, di einzelnen Etappe vo de Prager Gschicht händ ihri Spure hinterlah.

Hüt isch d Prager Burg Sitz vom tschechische Präsident. Früener zur Zit vo de Tschechoslowakei isch si Residenz vom tschechoslowakische Präsident ksi. I de Mitti vo de Burgaalag befindet sich de Veitsdom.

Literatur[ändere | Quälltäxt bearbeite]

  • Ivana Boháčová: Pražský hrad v období velkomoravském. (Die Prager Burg in Großmährischer Zeit). In: Richard Marsina / Alexander Ruttkay (Hrsg.): Svätopluk 894-1994. Nitra 1997, S. 33–40.
  • Ivana Boháčová: Zum Befestigungssystem der Přemyslidenburgen (am Beispiel der archäologischen Untersuchungen in der Prager Burg und in Stará Boleslav). In: Joachim Henning / Alexander T. Ruttkay (Hrsg.): Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra 7.-10. Oktober 1996. Bonn 1998, S. 37–47.
  • Ivana Boháčová: Das archäologische Areal auf dem III. Hof der Prager Burg und seine Bedeutung für die Erforschung der Chronologie Mittelböhmens im frühen Mittelalter. (Archeologický areál III. nádvoří Pražského hradu a jeho význam v kontextu studia chronologie středních Čech.) In: Luděk Galuška / Pavel Kouřil / Zdeněk Měřínský (Hrsg.): Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Uherské Hradiště, Staré Město 28. September – 1. Oktober 1999. Spisy archeologického ústavu AV ČR Brno 17. Brno 2001. S. 69–75.
  • Castrum Pragense 1. Praha 1988.
  • Castrum Pragense 2. Praha 1999.
  • Tomáš Durdík / Petr Chotěbor: Zur Gestalt des romanischen Palas der Prager Burg. In: Schloß Tirol. Saalbauten und Burgen des 12. Jahrhunderts in Mitteleuropa. Forschungen zu Burgen und Schlössern 4. München, Berlin 1998. S. 197–204.
  • Jan Frolík: Prague Castle – 70 Years of Archaeological Excavations. In: Čeněk Staňa / Lumír Poláček (Hrsg.): Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa. Mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Symposion Mikulčice 5.-9. September 1994. Internationale Tagungen in Mikulčice 3. Spisy Arch. Ústavu AV ČR Brno 6. Brno 1996. S. 159–166.
  • Jan Frolík: Nejstarší církevní architektura na Pražském hradě – současný stav poznání. (Zur ältesten Kirchenarchitektur auf der Prager Burg – gegenwärtiger Erkenntnisstand.) In: Luděk Galuška / Pavel Kouřil / Zdeněk Měřinský (Hrsg.): Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Uherské Hradiště, Staré Město 28. September-1. Oktober 1999. Spisy archeologického ústavu AV ČR Brno 17. Brno 2001. S. 107–113.
  • Jan Frolík / Milena Bravermanová, Die Prager Burg. In: Alfried Wieczorek / Hans-Martin Hinz (Hrsg.): Europas Mitte um 1000. Bd. 1. Stuttgart 2000, S. 376–378.
  • Frolík, J. / Maříková-Kubková, J. / Růžičková, E. / Zeman, A.: Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu. Výpověď archeologických pramenů. (Die ältesten Kirchenbauten der Prager Burg aufgrund der archäologischen Quellen.) Castrum Pragense 3. Praha 2000.
  • Jan Frolík / Zdeněk Smetánka: Archeologie na Pražském hradě. Praha, Litomyšl 1997.
  • F. Kašička: Staré purkrabství Pražského hradu – výsledky poslední stavebně historické analýzy. (Der Alte Burggrafenpalast in der Prager Burg – Ergebnisse der letzten bauhistorischen Analyse.) Archaeologia historica 14, 1989, S. 203–212.
  • F. Kašička: Ze starší historie Ústavu šlechtičen na Pražském hradě. (Aus der älteren Geschichte des Instituts der Edelfrauen auf der Prager Burg.) Archaeologia historica 22, 1997, S. 129–144.
  • Dobroslav Líbal: Stavební vývoj Starého paláce Pražského hradu do husitských válek do úrovně Vladislavského sálu. (Bauentwicklung des Alten Palastes der Prager Burg bis zu den Husittenkriegen und bis zum Niveau des Wladislawschen Saales.) Castellologica bohemica 7, 2000, S. 61–74.
  • Mediaevalia Archaeologica 3 (Praha 2001).
  • Jiří Sláma: Hrob K1 na Pražském hradě. (Das Grab K1 auf der Prager Burg.) Studia Mediaevalia Pragensia 4. Praha 1999. S. 117–122.
  • K. Tomková: Noch einmal zu den Anfängen der Prager Burg. (Ještě jednou k pocátkům Pražského hradu). In: Kubková, J. / Klápště, J. / Ježek, M. / Meduna, P. et al. (Hrsg.), Život v archeologii středověku. (Das Leben in der Archäologie des Mittelalters). Festschrift M. Richter und Z. Smetánka. Praha 1997, S. 630–638.

Weblink[ändere | Quälltäxt bearbeite]

 Commons: Prager Burg – Sammlig vo Multimediadateie